„Tato volba u mě byla jasná. Moje maminka pracovala jako zdravotní sestra na chirurgii. Ta práce se mi líbila už od dětství. O žádné jiné profesi jsem vlastně ani nepřemýšlela,“ svěřila se Božena Vávrová.
Selský rozum i schopnost se rychle rozhodnout
„U operačních oborů člověk musí umět používat selský rozum, mít všeobecný rozhled a schopnost se rychle a často i sám rozhodnout, když je třeba lékař na operačním sále. Měl by vědět, co jednotliví pacienti potřebují, kdy péči o ně zvládne sestra a kdy už je nutné volat lékaře. Je dobré si vždy vyhodnotit, co každému pacientovi po operaci či po úraze případně hrozí. Ne každý to možná může chápat jako výhodu, ale já jsem ráda, že sestry u operačních oborů mají více samostatnosti,“ sdělila manažerka operačních oborů.
„Pro tuto práci by člověk měl být i manuálně zručný a otevřený spolupráci. Je to přece jen hodně týmová záležitost,“ podotkla Božena Vávrová, která si nedokáže představit, že by měla pracovat v jiné oblasti.
Kdyby měla znovu začínat, volila by stejně
„Když bych měla teď znovu začínat, zvolila bych stejně. Tehdy ani moc nešlo si vybírat a ani nebylo tolik zvykem v té době cestovat za prací. Většinou to bylo tak, že tam, kde člověk vystudoval, pak i pracoval. Já měla na výběr Poličku, kde v té době ještě byla nemocnice, a Svitavy,“ dodala jedna ze současných opor Svitavské nemocnice, která už takřka tři desítky let působí ve vedoucí pozici.
„Nejvíce mě baví práce s lidmi. Člověka to naplňuje. Někdy je to náročnější. Je pravdou, že zajistit provoz u operačních oborů, jako jsou chirurgie, urologie, ORL, centrální operační sály, centrální sterilizace nebo gynekologické oddělení, není úplně jednoduché. Ale za ty roky už mám nějaké zkušenosti. Základem úspěchu je především komunikace, a to jak s kolegy, tak s pacienty,“ zdůraznila manažerka operačních oborů.
Co je největší zadostiučinění?
„Když vám pacienti dají najevo, že jsou vděční za to, co pro ně děláte, poděkují vám a vy cítíte, že jsou opravdu šťastní, jde o to největší zadostiučinění, co se vám může dostat. Navíc ve Svitavách máme skvělý kolektiv. Je tu řada obětavých lidí, kteří jsou ochotní udělat něco navíc. A je milé, že to cítí i pacienti. Pokud vidí, že do nich investujete a děláte maximum pro jejich uzdravení, tak vám to většinou také vrátí. A to jsou pak krásné pocity,“ svěřila se Božena Vávrová.
Pacient je dnes hodně v popředí
„Oproti době, kdy jsem nastoupila do práce, je pacient dnes hodně v popředí. Dříve se víc důvěřovalo lékařům, kteří měli přirozený respekt. Za ty roky se toho hodně změnilo. V současné době může pacient i sám o některých věcech spolurozhodovat. To je určitě dobře. Jen se někdy bohužel stává, že si někteří pacienti přečtou nějaké rady na internetu a najednou mají pocit, že toho vědí víc než lékař. To pak není úplně jednoduché vysvětlit, že půjdeme třeba jinou cestou než tou, kterou doporučuje někdo na internetu. Proto je potřeba neustále komunikovat, jak bude léčba probíhat, a to tak, aby to pacientovi a jeho blízkým bylo jasné a srozumitelné. To je jediná cesta,“ řekla manažerka operačních oborů, která kromě zajištění péče o pacienty dbá rovněž na to, aby jednotlivá oddělení měla dostatek personálu i materiálu. „Bez vzájemné spolupráce jednotlivých oddělení by to nešlo,“ doplnila Božena Vávrová.
Té hodně leží na srdci také budoucnost operačních oborů. „Myslím si, že pro mladé lidi je to velmi atraktivní obor, který nabízí mnoho možností. Je skvělé, že k nám studenti mohou chodit na praxi. Spolupracujeme s mnoha školami různých typů, jako jsou střední zdravotnické školy, vyšší odborné školy či vysoké školy. S Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice rozvíjíme mentoring, což znamená, že tu studenti mají svého mentora, na kterého se mohou obrátit. To je z mého pohledu obrovský kus dopředu. Pokud se s nimi pracuje, dávají se jim pozitivní příklady a někdo se jim věnuje, je větší pravděpodobnost, že ve Svitavské nemocnici zůstanou pracovat i po skončení studií. A to je moc fajn,“ uzavřela.
