Orlickoústecká nemocnice otevřela novou ordinaci dětského praktika s kapacitou až 1000 míst

Nedostatek pediatrů trápí všechny kraje v České republice. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) se v posledních pěti letech snížil počet ordinací praktických lékařů pro děti o skoro 400. „Problém se samozřejmě týká i našeho regionu. Ministerstvo před časem vypsalo na ordinace praktických lékařů pro děti a dorost dotační program, v areálu byly vhodné prostory a ze strany Luďka Ryby, emeritního primáře našeho dětského oddělení byla velká chuť se do projektu pustit,“ vyjmenovává shodu pozitivních okolností, díky kterým se v nemocnici podařilo ordinaci otevřít, Vratislav Dědek, oblastní ředitel pro zdravotní služby Orlickoústecké, Svitavské a Litomyšlské nemocnice.

Zájem je obrovský, rodiče se o ordinaci zajímají už od loňska

To, že zřízení nové ordinace praktického lékaře pro děti a dorost v Orlickoústecké nemocnici bylo prozíravé, dokazuje až nečekaný zájem rodičů. „Už od konce minulého roku se lidé ptali na možnost registrace, ačkoli jsme přesně nevěděli, kdy začneme,“ říká nový praktický lékař pro děti a dorost a zároveň emeritní primář dětského oddělení Orlickoústecké nemocnice Luděk Ryba. Teď je v ordinaci zaregistrováných 200 dětí, kapacita je ale nastavená až na 1000 pacientů: „Potvrdilo se nám, že poptávka po této službě v regionu je opravdu velká.“ Nové pacienty registruje a objednává Pavlína Hájková, která má v souvislosti s rozjezdem provozu plné ruce práce: „Zapisuju nové pacienty, dělám karty, mám na starosti očkování, prevence, takže telefonuju rodičům dětí a objednávám je. Zájem je zatím obrovský, a to teprve začínáme,“ směje se sestra a jde zvednout sluchátko telefonu, který teď zvoní prakticky neustále.
O zájmu o novou ordinaci i o možném rozšíření její kapacity v budoucnu si můžete poslechnout zde:

Rekonstrukce se povedla

Ordinace sídlí ve zrekonstruovaných prostorách budovy G, tedy v místě původního dětského oddělení, které zde fungovalo až do roku 2002, pak byly v budově kanceláře.  „Vrátili jsme se na místo činu,“ říká Ryba a vzpomíná: „Bylo tady staré linoleum a otlučené omítky. Kdyby bylo na mně samotném,“ směje se emeritní primář, „klidně bych začal ordinovat hned v původních prostorách. Naštěstí moje dlouholeté spolupracovnice sestry Lenka a Hanka měly jasno: prostory se musí opravit! Jejich názor jsem respektoval a přesvědčil vedení, které souhlasilo. Měly pravdu. Výsledek předčil očekávání," dodává Luděk Ryba s tím, že teď si nové příjemné prostředí si chválí všichni.

Herní koutek přímo v ordinaci

Že jste v dětské ordinaci poznáte hned v čekárně. Přebalovací pult, stoleček se židličkami, běžné i interaktivní hračky a obrázky na stěnách. „Dbali jsme na to, aby ordinace byla vybavená výtvarně-herními prvky, které jsou pro děti podnětné, a hlavně jim pomáhají zapomenout, že jsou u lékaře,“ vysvětluje Luděk Ryba a nadšeně ukazuje novinku, herní koutek přímo v ordinaci lékaře. „Je to výborná věc, hlavně v případě, kdy doktor potřebuje mluvit s rodičem a dítě je potřeba nějak zabavit. Protože když ho má maminka nebo tatínek na klíně, tak se nemůžou na hovor soustředit. A v herním koutku se zabaví klidně i batole.“ Ryba zdůraznil, že je to důležité, protože rodiče se pak víc soustředí na důležité informace od lékaře. Víc o herním koutku říká Luděk Ryba zde:

Kapacita ordinace může být až dvojnásobná

Ordinace je navíc připravená na případ, že bude v budoucnu potřeba tým rozšířit. „Máme dvě vyšetřovny, takže tu mohou pracovat dva lékaři najednou, což nám umožní ošetřit více dětských pacientů,“ dodává na závěr Luděk Ryba. Orlickoústecká nemocnice tak nyní nabízí dětem a jejich rodičům moderní a přívětivé prostředí, kde se mohou cítit bezpečně a komfortně. Nová ordinace praktického dětského lékaře je důležitým krokem ke zlepšení zdravotní péče v regionu a poskytuje dětem potřebnou podporu a péči, kterou si potřebují.

Z nemocničního pediatra praktickým lékařem

Přechod z lůžkového oddělení do ambulance nebyl pro emeritního primáře úplně snadný. „Pro mnoho lidí je nepochopitelné, že pediatr s 40 lety praxe si nemůže rovnou sednout do ordinace praktického lékaře a začít ošetřovat děti v ambulanci.“ Jde o to, že Luděk Ryba sice na začátku své lékařské kariéry jako dětský praktik pracoval, ale po druhé atestaci už byl jen na lůžkovém oddělení, takže neměl praxi v primární péči: „A to je právě jedna z podmínek, aby doktor mohl dělat praktika.“ Proto opět v uvozovkách zasedl do školních lavic, aby měl potřebnou rekvalifikaci.