Litomyšlská nemocnice disponuje jedním z 33 iktových center v republice, které zajišťují akutní léčbu pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP). Jen za poslední rok toto pracoviště přijalo více než dvě stovky pacientů s onemocněním mozku. Přes 90 z nich, u kterých to stav dovolil, obdrželo léčbu intravenózní trombolýzou, tedy aplikací léku do žíly, který rozpustí krevní sraženiny a odstraní uzávěr tepny s obnovením průtoku krve mozkem. A protože jedním z hlavních faktorů úspěšnosti léčby u pacientů s CMP je čas, vyslechli si zdravotníci Litomyšlské nemocnice přednášku Martina Liptaye, zástupce iniciativy Angels, která se na tuto diagnózu zaměřuje.
„V případě cévní mozkové příhody hraje hlavní roli čas. Brzká pomoc je zásadní, a proto je víc než kdy jindy důležité, aby vše fungovalo jako na drátku. Proces od přijetí po diagnózu a podání léčby musí být co nejkratší,“ řekla staniční sestra neurologického oddělení Litomyšlské nemocnice Stanislava Vavrušková. „S organizací jsme v brzké době domluveni na další spolupráci, například ve formě nácviku simulace péče o akutně přijatého pacienta s cévní mozkovou příhodou, kdy budeme mít možnost pod supervizí pracovníků iniciativy Angels prověřit naše nastavené procesy a postupy,“ doplnila náměstkyně ošetřovatelské péče Litomyšlské nemocnice Marketa Nemšovská.
Bezpečné polykání po mozkové příhodě
Druhé části školení se ujal vedoucí pracovník jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Jan Samšeňák, který se zaměřil na problematiku poruch polykání u pacientů při cévní mozkové příhodě, jejímu včasnému testování metodou GUSS, tedy postupným speciálním vyšetřováním, a přizpůsobením další péče, především pak výživy a její konzistence zjištěnému stavu. „Zavedení plošného testování před podáním prvního jídla nebo tekutiny je naším cílem, postup není složitý a pacient z něj může jednoznačně profitovat,“ uvedla náměstkyně ošetřovatelské péče. Při přednášce nechyběla ani praktická část, kdy si účastníci kurzu vyzkoušeli různé úpravy potravy a tekutin různé konzistence, která je optimální pro snadné a bezpečné polknutí. „Školení bylo velmi přínosné. Uvědomila jsem si, že testování schopnosti pacienta polykat provádíme, ale nepoužíváme jednotnou standardní metodu k hodnocení, podle které rozhodujeme, jak upravenou stravu pro pacienta vybrat,“ řekla sestra iktové jednotky Jana Pelcová. Školení se účastnili i nutriční terapeuti, kteří při přípravě receptur nezapomínají na vhodnou dietetickou přípravu pokrmů.
Důležité je znát projevy a ihned reagovat
Že péče o pacienty nejen po zjištění diagnózy, ale i neprodleně po nástupu příznaků cévní mozkové příhody je rozhodující, potvrdila na závěr také primářka neurologického oddělení Litomyšlské nemocnice Věra Doležalová. „Problémem je, že řada lidí bohužel stále neví, jak se CMP projevuje. Nečastějšími příznaky jsou poruchy řeči, ztráta hybnosti obličeje a ochrnutí končetin na jedné polovině těla. Poměrně jednoznačným signálem bývá například to, že pacient nedokáže splnit jednoduché úkoly, jako je úsměv nebo vypláznutí jazyka, zopakování krátké věty. Pokud taková situace nastane, není čas váhat a je třeba zavolat pomoc,“ podotkla primářka neurologického oddělení Litomyšlské nemocnice Věra Doležalová. „Po příjezdu do iktového centra je každý pacient s podezřením na CMP vyšetřen neurologem, je určen stupeň postižení neurologických funkcí, jsou vyšetřeny vitální funkce, provedeny odběry krve, vyšetření mozku a mozkových cév na počítačovém tomografu. Pokud je pacient indikován k trombolýze, je pacientovi do žíly ihned podán lék, který rozpouští krevní sraženiny a odstraní uzávěr tepny s obnovením průtoku krve mozkem,“ uzavřela primářka neurologie.
